Jdi na obsah Jdi na menu
 


kapitola IV. Expres

2. 2. 2015

1.9.2000

Tomáš stál se svým pastronem Luciusem na hlavním nádraží v Praze. Tak tady to je. Nástupiště 1,5. Tomáš viděl ale jen sloup mezi nástipišti 1 a 2. Lucius prošel tím sloupem. V tu chvíli se před Tomáše nahrnulo plno dětí se stejnými kufry s iniciály. Všichni prošli. Tak proč ne Tomáš? Tři, dva, jedna... Tomáš se rozběhl, běžel, běžel a aniž by narazil do cihlového sloupu zastavil se přímo u Luciuse. No vidíš! Takhle projedeš každej rok v SA. - To je...- Shendlhultskej expres. - Páni!- Nastupovat! Vlak odjíždí za pět minut! - A Luciusi, kdy se zase uvidíme? - Brzo! Já sem ti neřek, že sem hajný v akademii? - Ne.- Tak ti to říkám. Ukaž, ty kufry ti na dam do toho vlaku já. - Díky.- Za málo.- Tak se měj, Luciusi! - Ty taky Tomáši! Tomáš nastoupil do pátého vagonu a sedl si do prázdného kupé. Nechával za sebou těžký život s Adversovýma. Co ho asi teď čeká?

Je tu místo? zeptal se Tomáše hnědovlasý kluk. Ano. - Jo, já se jmenuju Pavel. Pavel Ringers.- Těší mě. Já jsem Tomáš. Tomáš Sayer. - A znáš nějaký kouzla?- Ne. Dozvěděl sem se, že sem kouzelník asi před dvěma dni.- A nejsi ty náhodou ten Tomáš Sayer, ten slavnej? - Já si nemyslím, že jsem slavný. Vyrůstal jsem u lidí.- Aha. Víš, asi před devíti lety se stala pro kouzelníky velká událost. Pán zla zemřel...- Pán zla?- Jo, lord Farks. Chtěl zabít toho slavnýho Tomáše Sayera, ale nějak se mu to nepodařilo... Z okna viděl Tomáš pole, louky, domky, města, vesnice. ale nikde si toho nablískaného expresu nikdo nevšiml...

Po chvilce stálého mlčení Pavel prohlásil: Co nachápu je, jak nás budou rozřazovat do těch kolejí.- Do jakých kolejí?- Jsou čtyři koleje. Takový rozdělení studentů. Albastr, Burwick, Cavalon a Disamor. Založili je před tisíci lety zakladatelé SA. byli to největší kouzelníci všech dob.- A jak to tedy bude probíhat?- No, bráchové říkali, že budeme muset zabít horskýho trola, ale tomi nevěř.- Trola? pomyslel si Tomáš. Ale vždyť nic neumí. Ani létací kouzlo! Dáte si něco, kluci? To byla starší žena tlačící před sebou vozík napěchovaný sladkostmi a občerstvením.Tomáš si koupil od každého trochu. To aby ochutnal vše.  Ty vado! Kolik máš peněz?- Asi sto Lun a dvěstěosmdesátšest srpců. - Ty vado!!! Ty seš boháč! A opravdu nejseš ten slavnej Tomáš Sayer?- Víš, já nevím. Mezi lidmi nejsem slavný, ale mezi kouzelníky asi jo. Ve čtvrtek večer si pro mě přišel Lucius Norbert.- Jó, to je ten hajnej! Ten byl u nás. Doma myslím.- A kolik máš vlastně bratrů? zeptal se Tomáš, zrovna když otevíral sáček na kterém bylo psáno: Kracksovy hrudky všech chutí světa, made in Bulgaria. Pozor na ně! Jsou tvrdý s nějakou neobyčejnou náplní. Tuhle sem měl ňákou, co chutnala jako mrkev se zelím. Fuj!!! Jaká je ta tvoje?- Já nevím. Je taková hořkosladká. Možná grep. Ale na jazyku to chutná jako...jako špenát s hruškou!- No, fuj! Ale zkus tu krabici Helmutových nekonečných pendreků. Vždycky, když ukousneš kus, ten samý naroste na druhé straně. Kluci se skvěle bavili. Až někdo zaklepal na posuvné dveře kupé...

Ahoj, můžu si sem sednout?- No jo, ale kde si až do teď seděla?- U nějakých namyšlených fiflenek. Ptáte se, kdo to byl, že? Byla to prvačka Elen. Já se jmenuju Eleanor Walkerová. A vy?- Já sem Pavel Ringers. odvětil jí Pavel žvýkající nevyžvýkatelné žvýkačky. - A ty? zeptala se při pohledu na Tomáše. Já jsem Tomáš Sayer.- Snad ne, ten slavný?- Asi jo.- Páni, no já jsem už samozřejmě přečetla všechny knihy, co jsem si koupila. Krom lektvarů. Tam mi chybí jen lektvar moudrosti a lektvar na vyléčení angýny. A mimochodem měli bychom se už pomalu připravovat. Za deset minut vystupujeme. Vlak projel dlouhým tunelem a studentům se naskytla velká podívaná. Na velkém kopci stál majestátní hrad. Z amplionu se ozvalo: Vítejte v Shendlhultu. Prosím vystupte si. Zavazadla nechte ve vlaku. Děkujeme. Vlak zpomaloval až zastavil u malého domku s nápisem: Nádraží Shendlhult. Vlak zastavil. Tomáš ke svému úžasu viděl velké opravdu velké jezero a nad jezerem lesy a hrad a také... Luciuse! Měl pravdu, když říkal- Brzo mě uvidíš! 

Vystoupili a Lucius zavelel: Prvňáci, za mnou!

Konec 4. kapitoly, následuje 5. kapitola Akademie...

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář