Jdi na obsah Jdi na menu
 


kapitola VI. Vyvolený versus Farks aneb Bitva sedmi národů

18. 4. 2015

 

Pavlova cesta za ředitelkou...
Pavel bral schody po třech. Nebylo nač čekat. Lavatriová stála u rozevřeného okna a mluvila: Národe lesní, Elfové, skřeti, skřítkové, dryády, Fénixové, Lesní muži, lesní ženy, pomozte nám! Prosím! - Paní, profesorko, - Ringersi, najděte Ramadána a Felixe! Ať zabezpečí hlavní bránu. Pán zla už přichází!
 

Tomáš v komnaté všeho...
Tomáš stál v prázdné komnatě. Haló! Je tu někdo? Fajn. Začal: Komnato, komnato, vydej mi prosím své poklady! Potřebuji ji zničit! - Nekřič tolik! - Ernesto?!? Kde ses tu vzal? - Já jsem tu pořád! Teď ale k té korunce! Vylij na ní tuhle kyselinu! Ernesto odletěl k malé láhvi žluté tekutiny. Tomáš ji vzal do ruky a polil jí korunku. Zatmělo se mu před očima. Bum. Tomáš se sesunul na zem před ducha...
 

Armáda Lorda Farkse
Pane, pane!!! Zvedněte se z té studené země! Poďte! Já Vám pomůžu! - Hellen, já bych si pomohl sám! - Promiňte, pane!
 

Lavatriová
Národe vodní, Najády, Chiméry, Syrény a vodníci, Plivníci, pomozte nám! Ochraňte Shendlhult! Prosííím! Národe z hor! Trpaslíci, obři, Kamenožrouti, draci! Prosíííím, pomozte nám!I Jde o zachování dobra! - Pán zla přichází,paní ředitelko! - Vím, Luisi! Najděte prosím Luciuse. Budeme potřebovat více hůlek! 
 

Bitva sedmi národů
Bitva začala. Pán zla a jeho přívrženci metali kletby na všechny na hradě. Na straně dobra byly národy lesa, vod, hor, studenti a profesoři, lidé z prezídia. Na straně zla stály přívrženci a zloději, lapkové, piráti. Tomáš také bojoval. Byla středa, 3. května 2008. Lidé si připomínali osvobození od 2. světové války, kouzelníci bojují proti zlu. Posledním symbolem byl samotný Farks. Bylo 15:44. Tomáš bojoval s Farcryem, jedním z pirátů. Okole šesté večer se ale ozval hlas jako z nebe a na obloze se objevil obrovský obličej Lorda Farkse. Bojujete o svou čest. To je chvályhodné. Ovšem, já a jen Já vám všem poskytnu azil a příjemný, ničím nerušený život. Budu váš Spasitel! Váš vůdce! Váš Prezident a přítel! Pokud se ke mě přidáte. Pokud ne, budu se na vás zaměřovat. Fokus! No nic. Vyzívám každého, aby změnil názor! Thomasi R. Danieli Sayere, vyzívám Tě na souboj! Vydejte mi Ho, a já vám garantuji, že od zítra vás nechám na pokoji. To je vzkaz pro vás všechny!!! Na nádvoří stála i Amanda Russoová. Sayere, no tááák, Thomasi, - Amanda Russoová? - Ano, poslechni, musíš Ho zabít v jednu chvíli! Přesně v 19:00. - Opravdu? - Ano, ale rychle! Už jen čtvrt hodiny! Tomáš vyběhl nahoru na astro věž. Stál tam. Dohlížel na bitvu. Pomalu se otočil. Vyvolený. Vyvolený, který nám zničí zlo. Anebo ne? Víš vůbec, jak to se mnou bylo? Já ti to povím. Když se narodil můj bratr, tvůj otec Daniel, byl oblíbenější. Byl poslušný, hodný, oblíbený, věnovalo se mu více pozornosti a když jsem chtěl na 1. Máje políbit mou vyvolenou, o tři roky mladší Veroniku Hermínovou. V jejím pátém ročníku mi ji můj bratr ale vzal. A to přímo u rozkvetlého stromu! Založil jsem charitu. Dal jsem světu druhou šanci, ale promarnil ji. Jeden kluk. Jménem Albert, mi nadáal za to, že jsem mu sehnal rodiče. Od té doby se ve mě něco zlomilo a změnilo. Založil jsem si svou sektu z bývalých spolustudentů z akademie. Josh, Xavcer, Burns a další. Někteří se ke mě přidali. Někteří ne. V roce 88 jsem začal Velkou válku. A pak už to znáš. A teď, po osmnácti letech tu stojíme. A já Tě už konečně zabiju! - Neříkej hop, dokud si nepřeskočil, strejdo! Vas Mortem! - Vas Mortem! Tomáš se vrhnul na Farkse s myšlenkou ho shodit. Všiml si ale prstenu zla. 18:59:35 Tomáš a jeho strýc dopadli na nádvoří, kde bylo po stranách jakési publikum. Tomáš namířil hůlkou na Farkse a naposledy zvolal: Vas Mortem!!!! Prsten na zloduchově ruce vylétl vzhůru a teď by měl přijít záběr na prsten letící obloukem k Tomášovi. Zvony začaly ohlašovat 19:00:01 a Tomáš hůlkou rozpůlil prsten zla vejpůl. Zloduch a vrah 20. a 21. století padl k zemi. Byl konec. Konec zla na zemi. Přesně tak, jak to předpověděla osudná věštba. 

Tomáš se na tělo, jistě mrtvé a bez známek života díval. Pomalu vysychalo a kůže opadávala. Nakonec tam ležela jen nevábně vyhlížející kostra s kusy pláště, kterou ostetní svépomocí shodili z útesu dolů do jezera. Bum. Konec. 

Na zemi ve Velké síni leželo spousty mrtvých a zraněných, když se síň asi po třech hodinách vyklidila, všichni si sedli ke stolům, jako na začátku roku a profesorka Lavatriová si vzala slovo: Přátelé, připijme na zdraví Tomáše Sayera, vyvoleného. Na zdraví! 
Později (4.5.2008, 14:58)
Tak jsme to zvládli... - Jo, sme dobrý. - Elen, Pavle, já vám děkuju, že jste mi pomohli. Opravdu. Kdyby nebylo vás, tak... Nevím, nevím... - Velké díky patří hlavně Tobě, Tomáši! Hlavně tobě. - Bude tu teď nuda, co? - Snad ti Farks nechybí?! - No, vlastně ne. Konečně si můžeme užívat. Užívat si života.

30.6.2008 odjeli všichn domů za svými rodinami. Zlo bylo zažehnáno. Novým prezidentem byl jmenován opět Grack a prvním jeho krokem bylo, zavřít Baxu a jeho vládu. Ředitelka Lavatriová uvolnila své místo a ujala se pozice učitelky přeměňování. Ředitelkou se později stala sama Elen. Pavel se stal profesorem kouzelných formulí a broomballu. A Tomáš? Uvidíte v povídce O pět let později...

Začalo to tak nějak normálně. 1.2.2015 jsem začal v Hruškově ulici, kde byla tma a končím na nádvoří Shendlhultského hradu, po skončení velké bitvy. Je konec. Další kapitoly nečekejte. Osm ročníků v SA=Osm dílů vyvoleného...
Konec kapitoly poslední. Nenásleduje nic. Jen nekapitolované povídky. Konec Vyvoleného...